Na Rybárně bylo v noci asi veselo. Tolik tam všichni připíjeli na moje zdraví, že mě první chřipka čeká tak někdy v šestatřiceti letech. 
A to kdoví jestli. Pořád před našima dělam, že spim, ale když táta přinesl do porodnice ukázat mamce účet, kolik toho propili, tak jsem se na ten list formátu A4 nenápadně mrknul a i mně se protočily panenky. No, narodil jsem se asi do hezký rodiny. Abyste lépe pochopili, jak to myslim, tak si klikněte na obrázek toho účtu a bude vám to jasný. Oni tam prochlastali deset tisíc korun. To mě vážně štve. Víte, co za to mohlo bejt chrastítek a hraček?
A to kdoví jestli. Pořád před našima dělam, že spim, ale když táta přinesl do porodnice ukázat mamce účet, kolik toho propili, tak jsem se na ten list formátu A4 nenápadně mrknul a i mně se protočily panenky. No, narodil jsem se asi do hezký rodiny. Abyste lépe pochopili, jak to myslim, tak si klikněte na obrázek toho účtu a bude vám to jasný. Oni tam prochlastali deset tisíc korun. To mě vážně štve. Víte, co za to mohlo bejt chrastítek a hraček?Táta ale přijel do nemocnice docela v pořádku. Čekal jsem, že mu bude blbě, ale zvládnul to. Zato ten srandovní strejda Dušan, co přišel s nim, ten byl dobrej.
Táhnul z něj fernet na tři metry daleko, pak strašně zblednul a uprostřed věty najednou řekl: "Tak já už musim." Od tý doby jsem ho neviděl. Ale byl fakt srandovní. Taťkovi pak poslal esemesku, že se mu v tom teple udělalo blbě a skoro zvracel. Tenhle strejda se mi fakt líbil! I proto, že přinesl ňáký hračky a pozdravy od rodiny. Díky. Doufám, že příště bude mít trochu lepší barvu a bude už trošku víc mluvit. Tyhle věty většinou všichni říkají o mně, teď je ale já můžu řikat o tomhle strejdovi.Jinak na tý Rybárně bylo dost lidí. Všichni strejdové a tety, babičky a dědečkové. Babička z Rokycan mi zajistila imunitu proti všem nemocem tak do dvou let, i když sama si kvůli tomu dost vytrpěla. Dostala se do spárů strýčka Leciána, no a to nikdy nevěstí nic dobrýho. Vlastně bych touhle cestou chtěl poděkovat úplně všem, co tam přijeli. Skoro nikdo mě ještě osobně nezná, ale připili mi na zdraví - to je hezkej pocit. Jo a chtěl jsem říct, že mám i svojí mailovou adresu: matyas.jedlicka@gmail.com, takže jestli máte i vy nějaký zajímavý fotky z Rybárny, tak mi je pošlete.
2 komentáře:
čau Matýsku, mě jsi sice ještě neviděl, ale o moc jsi nepřišel, protože bych měl asi podobné starosti jako strejda Dušan v porodnici. Jako na potvoru jsem se musel vyskytovat jinde, poblíž místa tvého početí, tak jsem alespoň připíjel na tvoje zdraví na dálku hrníčkem s nápisem Karlův běh. Taťka s mamkou ti tyhle dvě slova určitě brzy rozšifrujou, ale teď jsi na to ještě malej :-)
Tak nadále pěkně kopej nožičkama jako na tom videu, ať získáš průpravu a nebudeš muset jako tvůj taťka jezdit za fotbalem do Horní Blatné. Další věci spolu probereme později, myslím, že příležitostí bude ještě dost :-)
Ahoj, zdraví tě strejda Šíma
Strejdo Šímo, to víš, že taťku trochu mrzelo, že jsi se nezúčastnil. Ale když přijedeš ve středu, bude to zapomenutý. To, že jsi mě vlastně viděl jako jeden z prvních (když jsem byl u maminky v bříšku teprve necelý jeden den) ti už stejně nikdo nevezme. Vlastně se ve středu uvidíme, přespíš u nás. Ale v jinym pokoji než já :-D Tak ahoj.
Okomentovat