Tak jsem se o sobě dozvěděl ňáký lékařský novinky a čekají mě teda samý pěkný věci! Přišla paní doktorka, aby se podívala, jak se mi daří, jestli pěkně kadim, jestli mě naši mejou, jestli mam pod pytlíkem dvě kuličky a tak dál. A pak to začalo: "Jé, ten je krásnej. A jaký má dvě bradičky!" Tak já ještě nevážim ani tři kila, a ona už řiká, že jsem tlustej? A to ještě neskončila! Ptala se mamky, jestli má hodně mlíka a když jí řekla, že ažaž, tak pronesla: "No tak ten vám bude pěkně kynout! To bude sádlíčka!" Takže je dost pravděpodobný, že se velmi brzo přehoupnu přes tři kila. Pak přes čtyři, pět, šest... a jsem tlustoprd jak Brno. Ach jo. Ale tomu nijak nezabránim. Nejvíc přešlej je z toho taťka. On se pořád smál svý ségře, že má tlustý děti, a teď mu reálně hrozí, že já budu ještě nabušenější!
Taky jsem poprvý poznal, jaký to je ležet na břiše. Velmi vysilující a nepohodlné.
No ale paní doktorka mi taky povolila, že už můžu ven, a tak si myslím, že zejtra poprvý vezmu naše a vyrazim s nima na procházku. Už nebudu muset bejt jenom zavřenej doma a ucítim, co to je čerstvej vzduch. Jsem zvědavej, jak pohodlnej bude ten kočárek a jestli se mi v něm při tom houpání nebude dělat blbě. Určitě z toho budou ňáký fotky.
Taky jsem poprvý poznal, jaký to je ležet na břiše. Velmi vysilující a nepohodlné.
No ale paní doktorka mi taky povolila, že už můžu ven, a tak si myslím, že zejtra poprvý vezmu naše a vyrazim s nima na procházku. Už nebudu muset bejt jenom zavřenej doma a ucítim, co to je čerstvej vzduch. Jsem zvědavej, jak pohodlnej bude ten kočárek a jestli se mi v něm při tom houpání nebude dělat blbě. Určitě z toho budou ňáký fotky.
Žádné komentáře:
Okomentovat