Něco se kolem mě v posledních dnech děje, ale nejsem schopnej úplně přesně rozlišit, co to je. Každopádně se dějou divný věci: taťka luxuje, mamka přinesla domů z lesa strom a pověsila na něj světýlka. Fakt tomu nerozumim. Nejdřív jsem si myslel, že to má jako ňákou souvislost s našim příjmením, ale není to jedlička, je to smrček. Tak nevim.
V každym případě jsme čekali návštěvu. Taťka s mamkou pořád řikali, že k nám příde strejda Ježíšek. Toho ještě neznam, nikdy jsem ho neviděl. Ale asi bude dost divnej, protože má prej takovej zvláštní zvyk: nechodí dveřma, ale oknem. A my bydlíme ve třetim patře, tak jsem zvědavej, jak to zvládne. Strejda Ježíšek bude asi příbuznej, minimálně je to můj jmenovec. Mamka mi totiž vždycky při přebalování říká: "Ježišku, ty ši še nám žaše pokadil." Nebo v noci řiká: "Ježišku, ty už ši žaše vžhůlu?"
Strejdu Ježíška jsem nakonec zaspal a když jsem se vzbudil, byl už pryč. Škoda, že jsem ho neviděl. Určitě to musel bejt pořádnej svalovec. Tahat oknem do třetího patra takovejch krabic, to chce pár hodin v posilovně. A taky asi bude dost bohatej! Jasně, každá návštěva mi přinesla ňákej dárek, ale nikdo jich nepřines tolik jako on. Ty jo, kde asi dělá? A nebo má za kamaráda strejdu Frantu Procházku, jak utek s těma prachama...
Abych to teda ňák zrekapituloval: dostal jsem dva spací pytle, dvě chrastítka, komodu na oblečení, stínítka s medvídkem Pů do auta, aby mi nesvítilo slunce do očí a knížky. Takže spokojenost. Strejda Ježíšek prej příde zase za rok, už teď se na něj těšim. A doufam, že mě potom zase naši nebudou fotit pod tim jehličnanem. Tolik blejskanců do očí jsem totiž už dlouho nedostal.
Žádné komentáře:
Okomentovat