Když mě dneska položili v ordinaci u mojí doktorky na váhu, tipoval taťka, že budu mít tak 3,75 kilo. No, to si mě teda moc neváží... K jeho úžasu už mám 3,95 a kdybych se bejval chvíli před tim nepokadil v čekárně, tak jsem tu čtyřkilovou hranici úplně v pohodě zdolal. Když si vezmu, že před měsícem jsem měl dvě a půl kila, tak přibejvam fakt dobrym tempem. Jde jenom o to, abych poznal, kdy jsem eště pěkně krmený miminko a kdy to už přeroste do nenažranýho tlustoprda.
Schválně si spočítam svůj index tělsené hmotnosti a podle toho se to prej ňák pozná. Pojďme na to. BMI se počítá tak, že se váha v kilech vydělí výškou v metrech na druhou. A podle toho, jaká cifra vyjde, se pozná, jestli je člověk tlustej nebo kost a kůže. Je to takhle:
18,5 - 24,9 normální rozmezí25 - 29,9 nadváha
30 - 34,9 obezita I. stupně
35 - 39,9 obezita II. stupně
40 a více obezita III. stupně
Kalkulačku do ruky a jsem zvědavej, co mi vyjde. Vážim teda čtyři kila... Měřim zhruba 52 cenťáků. Ehmmm... Takže to máme 4 děleno 0,52 na druhou. Vyšlo mi 14,8 - jestli teda dobře počítám. Kurnik šopa, vždyť já jsem se ani nevešel do tabulky. Je to možný? Jsem někde pod normálním rozmezím. Co z toho plyne? Milej taťko, jsem pořád tabulkově podvyživenej, tak se nediv, že každý dvě hodiny baštim. Jdu se najíst.
Jo, a mimochodem jsem spočítal BMI i taťkovi. Váží 82 kilo a měří 181cm. Takže mu to vyšlo 25. S těma jeho řečma o tom, že já trpim nadváhou, už u mě prostě neuspěje.
Žádné komentáře:
Okomentovat