Staphylococcus aureus. Tak něco s takhle vznešeným názvem mam prej v oku, jak ukázaly výtěry na očním vyšetření. Přeloženo do češtiny - zlatý stafilokok. A přeloženo do tý ještě jednodušší češtiny - je to prostě nějaká breberka, kterou má prej v těle úplně každej a ona jenom čeká, až bude oslabenej organismus a pak si na něco zasedne. No, a tahle potvora, co potvora, je to prostě svině zbabělá, si vyčíhla zrovna mě, protože věděla, že se svým malym tělíčkem s ní ještě nemůžu moc bojovat. Já bych o ní teda ani nevěděl. Vidět neni, nijak mi tam nepřekáží, ale prostě tam je. Pan doktor mi na ní předepsal nějaký kapky, a tak jí asi vyplavim. Zlatej nezlatej, stafilokok se musí pakovat.
Jinak víkend byl zase výbornej. Tentokrát byl takovej slavnostní. Nikdo neslavil, že mi byl 15. prosince přesně jeden měsíc, na to se nějak pozapomnělo... Hvězdou byla tentokrát mamka. 14. prosince měla narozky, a tak jí všichni gratulovali. Mamko, taky ti přeju všechno nejlepší. Hodně zdraví, štěstí a ať ti nebrečí dítě. Hahaha.
A ještě důkaz, že i se zlatym stafilokokem v oku se nechá v pohodě cestovat.
A ještě důkaz, že i se zlatym stafilokokem v oku se nechá v pohodě cestovat.
Žádné komentáře:
Okomentovat