čtvrtek 6. prosince 2007

Jak jsem naše doběhl před babi...

Mamka je zase rozbitá. Její provozní teplota se opět přehoupla přes 38 stupňů Celsia a znovu bere antibiotika. Já mam teda zase ohřátý mlíko s takovou tou hnusnou penicilínovou příchutí. V poledne jsme byli na kontrole kyčlů. Docela legrace. Stáli jsme před čekárnou a mamka si na chvíli odskočila na jiný oddělení. Vtom se otevřely dveře a sestřička zavolala: "Tak si pojďte další. To jste asi vy, že tatínku?" Taťka byl dost zaskočenej a když mu navíc řekla, ať mě svlíkne do půl těla a připraví si čistou plenu, tak jsem v jeho očích viděl velký plameny nejistoty a bezradnosti. Demonstrativně jsem si ještě prdnul do pleny. To ho dodělalo. Takže mě nakonec převlíkala sestřička z porodního. Podstatný je, že kyčle mam v pohodě a další kontrola je až za tři měsíce.

Odpoledne přijela babi z Rokycan. Řekl jsem si, že si z našich tak trochu vystřelim. Hele, já celý odpoledne ani nepípnul. Byl jsem zticha, dělal jsem, že spim a pořád jsem se na babi hezky roztomile usmíval. "Prosim vás, co to píšete na tom internetu, že máte zlobivý mimino?!?" logicky se po třech hodinách zeptala babi. "Takhle hodný dítě jsem dlouho neviděla. Vždyť on ani nešpitne." Jen co s dědou za sebou zavřeli dveře, začal jsem hurónsky řvát. Zejtra jdu na další kontrolu k doktorce a zase mě budou vážit.

Žádné komentáře: