Už jsem tady psal, že mam nemocný kyčle a že mi paní doktorka dala takovou hnusnou peřinku, kterou musim prakticky 24 hodin denně nosit mezi nohama. Je to hrůza - člověk se v tom absolutně nemůže hejbat, natož se otáčet ze zad na břicho, potí se v tom - prostě hrůza. Taťka byl v pondělí hrát squash se svym kamarádem Milanem, kterej je ředitelem Železniční polikliniky v Plzni. Strejda Milan statečně a se ctí přijal prohru 3:5 na sety a domluvil nám vyšetření kyčlů u jejich specializovanýho doktora. No a ten mě důkladně prohlídnul na ultrazvuku a řekl, že kyčle mam úplně v pohodě. Nechápal, co se paní doktorce nelíbilo na rentgenu a poradil mi, abych tu peřinku klidně zahodil, protože jsem naprosto zdravej. Paráda! Tamtu paní doktorku už nechci ani vidět a tu její hnusnou peřinku jsem okamžitě vyškrtnul ze svýho života.
Bez peřinky je to fakt paráda. Jsem takovej svobodnej. I mamka je ráda, ale ta hlavně proto, že jsou konečně vidět všechny ty oblečky, co mi kupuje. Před tim byly překrytý tou bílou obludou. Takže v příštim tejdnu očekávam nákup ňákejch novejch hadříků, když už zase můžu fungovat jako manekýn.Hned odpoledne jsme se jeli pochlubit do Rokycan za Eliškou a Adámkem, že už jsem zase normální miminko, a ne ňákej sešněrovanej invalida. Vyzkoušel jsem jejich houpačku a řeknu vám - byl to relax! Kvalita videa je přímo úměrná tomu, že to taťka točil foťákem, a ne kamerou...
Žádné komentáře:
Okomentovat