Tak a jsem na chvíli sešívanej

Strejdové v práci se taťky pořád ptají, jestli už jsem dorostl do toho slávistickýho bodíčka, co mi dali k narození. Pořád mi bylo velký, až dneska ho mamina vyndala a oblíkla mě do něj. Původně se jí do toho moc nechtělo, ale nakonec řekla, že mi červenobílá kombinace sluší. Taťka si ale dělá srandu, že od tý doby, co mam na sobě ten sešívanej dres, tak jsem ňákej ubrečenej, nervózní a poslední dobou se nějak často ohlížim dozadu. Nevim, co to má znamenat, ale asi to bude ňáká narážka na fotbalovou ligu.

Kdybych tady teď napsal, že ze mě bude slávista, tak tím naštvu polovinu všech lidí, který mi chodí na stránky. Ono se totiž řiká, že půlka Čechů jsou Sparťani a druhá Slávisti. A tak budu trochu diplomat a pro jistotu sem dám dva vtipy o Slávistech:

* Jaký je rozdíl mezi pytlíkem čaje a Slavií? Čaj vydrží v poháru déle.
* Přijde slávista se psem k veterinářovi s tím, že pes vždy, když Slavia prohraje, kňučí. A veterinář se ptá: A co dělá, když Slavia vyhraje? Slávista odpoví: Nevim, mám ho jen 3 roky.