111. Přesně tolik dnů mi dneska je. Hezký číslo. Rozhodně to neni tak, že bych si psal každej den, dělal si čárky a přesně věděl, kolik dnů mi vlastně je. Jen jsem si pro zajímavost chtěl spočítat, kolikrát v životě jsem se koupal ve vaničce. Mamka řiká, že mě nestihla vykoupat jen jednou jedinkrát. Takže dneska to byla koupel číslo 110. A velká událost - poprvý mě koupal taťka.
"Už je dost velkej, tak ho snad neutopim." S těmahle slovama mě taťka čapnul a nesl směrem do vaničky. To si pište, že jsem měl strach. Ale nakonec to bylo fakt v pohodě. A hlavně - taťka mi umí umejt pindíka líp než kdokoliv jinej. Přesně ví, kde je třeba mě podrbat, kam šplouchnout vodu, kde je to příjemný a kde ho mam nejvíc zpocenýho. A to je, panečku, výhoda. Bylo to příjemný. Takže: mamka mě sice meje líp a pečlivějc, ale hygienu pindíka odteď budu vyžadovat už jen od taťky.
"Už je dost velkej, tak ho snad neutopim." S těmahle slovama mě taťka čapnul a nesl směrem do vaničky. To si pište, že jsem měl strach. Ale nakonec to bylo fakt v pohodě. A hlavně - taťka mi umí umejt pindíka líp než kdokoliv jinej. Přesně ví, kde je třeba mě podrbat, kam šplouchnout vodu, kde je to příjemný a kde ho mam nejvíc zpocenýho. A to je, panečku, výhoda. Bylo to příjemný. Takže: mamka mě sice meje líp a pečlivějc, ale hygienu pindíka odteď budu vyžadovat už jen od taťky.
Žádné komentáře:
Okomentovat