Naši mi pořídili chůvičku

Naši pro svůj klid a moje bezpečí zvažovali, jakou mají koupit chůvičku. Taťka navrhoval videochůvičku, že prý budu nejen slyšet, ale i vidět. Že je to výhoda a kvůli každýmu mýmu zavrtění prej nebudou muset běhat do vedlejší místnosti. Mamka na to koukala zase z trochu jinýho pohledu a za ušetřený peníze, o který stojí videochůvička víc, prej můžeme koupit něco potřebnějšího. Nakonec to vyřešili šalamounsky.

Pořídili si totiž chůvičku značky BERN Nella1.0. Že ji neznáte? Tak abych to přeložil: jedná se o Nellinu, což je bernský salašnický pes v Bohách a je jí jeden rok. A je to fakt spolehlivý "zařízení". Vždycky když jsem v kočárku venku, tak si vedle mě lehne a hlídá. Když se protahuju a začnu třeba brečet, okamžitě se zvedne a štěká. Tím přivolá naše a já mam během chvilky zajištěný veškerý servis. Blbý akorát je, když ještě spim a bručim ze spaní, tak mě tim štěkotem probudí. Ale to je moje chyba, nemam bručet ze spaní. To mě ale naučil taťka!

Další výhody Nelliny: nepustí ke mně nikoho cizího. Nevybijou se jí baterky. Má dosah větší než 150 metrů a její štěkací signál prochází i přes zdi. Já jsem prostě spokojenej. Jedinej problém je, že funguje jenom v Bohách...