Taťkovy březnové služby

Rozpis práce na měsíc březen má taťka hotovej, tak se podívejte, kdy má volno a můžete se zastavit na návštěvu. Jenom pozor - od čtvrtka 13. do neděle 16. jedeme na dovolenou na hory na Šumavu.

Jak se ze mě Madlenka celá potentovala

V úterý jsme byli na kontrole vpichu po očkování proti tuberkolóze. Netušil jsem, že se k doktorům chodí i proto, aby zkontrolovali ten miniaturní flíček po injekci, ale na něčem to naše zdravotnictví přece vydělávat musí. Já mam vpich na rameni úplně ukázkovej, jak by taky ne, když mi ho v porodnici dělala moje vlastní teta Zdenka.

V čekárně jsme úplně náhodnou potkali Madlenku - tedy mojí nevěstu, jak si to naše rodiče dopředu domluvili. Byla fakt náhoda, že jsme se na tuhle kontrolu dostali současně, když si vezmete, kolik je v Plzni mimin. Já jsem to teda vůbec nečekal. Zato Madlenka! Sotva mě viděla, tak se normálně radostí celá zašvihla. Ta holka je ze mě totálně podělaná a to nekecam. Taťka hned vytáhl telefon a cvaknul jí, i když kvalita fotky neni úplně nejlepší.

Aby se na mě Madla nezlobila, že zveřejnuju na internetu její nahatej pokaděnej zadek, tak vám ukážu jednu naprosto výstavní fotku. Madlen byla s rodiči u profesionálního foťáka, kterej jim udělal krásný fotky. Fakt nádherný. Mně bylo hned jasný, co se stane: že si naši vezmou telefonní číslo a budou je chtít taky. No jasně, přesně to udělali, takže za pár dnů budu určitě taky pózovat. Ale myslim, že to stojí za to. No, podívejte se sami - tuhle fotku jsem si pojmenoval Moje milá a tchýně.

Dneska jsem oslavil svůj svátek

Jméno Matyáš vůbec neni v českym kalendáři. Nechápu to. Podle statistik českýho statistickýho úřadu se přitom jedná o poměrně častý jméno (92. nejčastější mužské jméno u nás) a oni nám - Matyášům - nemůžou vyhradit ani jeden blbej den z těch třistapětašedesáti. Hlavně že jsou tam jména jako Maxmilián, Albína, Rút, Xenie nebo Gustav. Třeba Gustava bych klidně vyškrtnul a místo něj slavil Matyáše. No řekněte, 2. srpna, přesně uprostřed prázdnin, to by se to slavilo.

Nic s tim neudělam, a tak svůj svátek holt musim slavit na Matěje, což je dneska - 24. února. Trocha teorie, kterou jsem obšlehnul z Wikipedie:

Matyáš je mužské křestní jméno. Původně Mattijah znamená "dar Boha Jehovy", proto se někdy překládá jako Božidar. Ze stejného základu pochází i jména Matěj a Matouš.

Jen tak mimochodem - taťka s mamkou neprojevili při výběru jména příliš kreativity, protože podle všech dostupných informací jsem byl počat na chatě v Božím Daru. Za všechna přání Vám srdečně děkuju.

Další masopust - tentokrát v Bohách

Stejně je to zajímavý - některý dospěláci vůbec neví, co to je masopustní průvod. A já zažil už dva, a to jsou mi teprve tři měsíce. Nejdřív na začátku února (z toho tady byly fotky) a teď i v Bohách. Abych nebyl mimo, tak i já jsem se tentokrát vystrojil do pořádný masky. Šel jsem za medvěda.

Strejda Švýcarský šel za skota. Teda za Skota s velkym S.

Teta Petra a strejda Martin z Lednice šli za dva hlavní hrdiny z filmu Vesničko má středisková. Za pana Pávka a Otíka.

A nejlepší maska na závěr. Strejda Mára se strejdou Pájou šli za suchej chleba. Fakt bych nikdy neřekl, že se za něco takovýho dá převlíknout. Jenže jim šlo hlavně o to, aby ten suchej chleba byl co nejdřív namazanej. No a strejda Mára to vzal hodně důkladně...

Statistika toho, jak postupně přibíram

Tak už vážim pět a půl kilo. Mam dvakrát tolik, než když jsem se narodil. A taky jsem o jedenáct centimetrů větší. Sám mam radost z toho, jak pěkně přibejvam.

Mám tři bradavky a prej je to normální

Tak dneska jsou mi tři měsíce. Jojo, přesně čtvrt roku. A takovej zvláštní narozeninovej dárek jsem dostal už včera od paní doktorky. Byl jsem na pravidelný preventivní prohlídce (takže jsme nemuseli platit 30,- korun)... Mamka mě delší dobu pozorovala a objevila mi na pravý straně hrudníku takovej flíček. Nejdřív si myslela, že mě štípla ňáká breberka, ale pořád to nemizelo. No a včera se zeptala paní doktorky, cože to teda vlastně je. Ta se na to podívala a zcela vážně pronesla: "To je třetí bradavka. Váš Matýsek má tři bradavky." Mamina se zhrozila, že se jí narodil ňákej mutant. "Ale nebojte," dodala paní doktorka. "Ono je to úplně normální. U malých dětí to vídám často. Je to jenom taková zduřelá bradavka a za pár týdnů to zmizí úplně."

Mamka ze mě dělá manekýna

Mamka si vždycky přála mít doma chlapa, kterej se hezky oblíká a má spoustu věcí na sebe, který bude pořád střídat. Když už se jí to nepovedlo u taťky, tak se rozhodla, že tím hezky oháknutym chlapem v jejim životě budu já. Jenom během dneška mi stačila nakoupit troje punčocháče, dvě bodíčka a ještě jednu věc. To budu hotovej manekýn. Úplně jsem ovládl sušák na prádlo v koupelně. Ale upřímně - jsem zvědavej, jak budu vypadat třeba v těch červenejch punčochách. Zatim z nich mam takovej divnej pocit.

Na západní frontě tentokrát klid

Pamatujete si, jak jsem TADY kdysi psal o blinkacim strejdovi, kterej zapíjel moje narození a pak mě skoro pozvracel v porodnici? Tak včera přijel na dvoudenní návštěvu i s celou rodinou. Nejvíc se mi líbila jeho dcerka Eliška. Na ní bylo hodně sympatický, že - ač o dost starší než já - měla jen o pár zubů víc.

Je nutný poznamenat, že blinkací strejda tentokrát pod dohledem svojí manželky neprováděl žádný vylomeniny a musim říct, že je nakonec docela fajn. Kromě toho, že má v obličeji mnohem zdravější barvu než tenkrát v porodnici, tak se mnou chodil na procházky, přivezl mi spoustu hraček a byl prostě hodnej. Jasně, musim o něm mluvit jenom hezky - je to taťkův šéf v práci.

Strejda Dušan svojí návštěvu u nás zrekapituloval takhle: "Na západní frontě tentokrát klid. Je to asi poprvý, co od vás odjíždim střízlivej." Byli sice s taťkou na pivu, ale nepouštěli se do žádnejch větších akcí. S malym Dušánkem i Eliškou jsme kámoši, oba se střídali v tom, kdo bude vozit kočárek, krmili jsme labutě a nakonec jsme se spolu i vyfotili.

Koukejte, co už umím na břiše

Před týdnem jsem psal, že mi začaly galeje a naši mě pořád dávají na břicho a zkoumají, jak pohybuju hlavou. No, byla to fakt dřina, ale po sedmi dnech posilování jsou znát první pokroky a já najednou zjišťuju, že to nebylo až tak na prd. Nemusim koukat pořád do deky a vidim toho mnohem víc kolem sebe.

Tak až půjdu na kontrolu k paní doktorce, snad už se o mně nebude vyjdařovat, že jsem línej a nepohyblivej. Měl jsem každej den třífázovej trénink, nos skoro rozpláclej od toho věčnýho rochnění v podložce, ale takhle je to vážně pohoda.

Bohužel mi taťka pořídil i kraťoučký video, na kterym je vidět, že to zas až tak bez problémů nejde. Mam nějakou těžkou hlavu a ona mě pokaždý převáží tak, že spadnu na bok.

Byl jsem na masopustu v Kozojedech

Jestli jste se dívali do taťkových služeb na konec ledna a začátek února, tak je vám jasný, proč jsem se teď na týden odmlčel. Počítač byl permanentně vypnutej. O víkendu jsem se byl mrknout v Kozojedech na masopust. Poprvý v životě jsem viděl, že spousta dospěláků se chová ještě dětinštěji než já. Navlíkají na sebe různý masky, pořád se tomu smějou a nasávají častějc než já z maminýho prsu.

Co bych to tady popisoval? Fotky mluví samy za sebe, snažil jsem se s některejma vyfotit... Potkal jsem tam dva šejky z Arabskejch Emirátů, ale těžko říct, co měli pod těmi hábity. V každym případě mam takovej dojem, že to tikalo. Navzájem se oslovovali Al-Kájdo.

Kolegyně od babi z práce se převlíkly za mouchy. A protože všechny dělají v Aku a vyrábějí baterky, měly fakt dost energie.

Bývalý kapitán TJ Sokol Kozojedy "A" Petr Brůno Pánek vyměnil kariéru fotbalovýho záložníka za lidožrouta. Stejně ale mám pocit, že na svoje umění z trávníku nezapomněl a všechny oběti zemřely krutou smrtí - ukopáním.

Docela originální masku zvolili Ledničácí Petra, Martin a Renata. Šli za patník a dva psy, který ho pořád vočůrávali. Dlouho jsem nechápal, proč z toho patníku pořád stoupá dým, ale pak jsem pochopil, že Martin má uvnitř pohodičku: cigárka, jídlo, židlička...

Strejda Pája vodil medvědy. To byly fakt obrovský příšery. Byly tak velký, že na týhle fotce vypadají spíš jako dva balíky slámy, ale byli to fakt pořádní bručouni. Bratranec Áda se jich nebál a důležitě je vodil po vesnici.